Tak jsem se dneska ráno probudil a řekl jsem si: "Nově, klidně, svobodně... A s radostí...!

A občas myslet na to, co už vím."

Pak jsem se pousmál a pro jistotu jsem si zopakoval: "HLAVNĚ KLIDNĚ A S RADOSTÍ... :-) A TO znamená SVOBODNĚ...!"

Hezkej Novej rok, přátelé! Jak jste si užili Silvestra...? Já se šel o půlnoci podívat na rachejtle, jak nám lítaly nad Prahou, je to z Letenské pláně vždy krásný výhled... Kolem kyvadla to bylo opáskované a hlídali sekuriťáci, prý už přichystané petardy na dnešní velký ohňostroj, tuším v šest... - Park byl plný korzujících oslavujících, občas láhev, líbačka, petardy... Docela pohoda. Ale na zemi, na asfaltu zasněženém, ležel u kyvadla bezvládnej sekuriťák a pár nervózních polišů kolem. Jeden mu nadzvedával krk, okolo krev... - Přistoupil jsem k pásce a zeptal se s tónem, kombinujícím péči se starostlivostí:

 -Můžu se zeptat, co se mu stalo?

-Lidi jsou prasata, odpověděl mi jeden. … A pokračoval: Někdo nerespektoval pokyn, aby nelezl za pásku, a dal tomu hlídači, tomu klukovi, pěstí do krkavice. Čekáme na sanitku.

Vyhodnotil jsem to, že nemůžu nic udělat, a tak jsem se jen opodál pokřižoval, oddělen od situace páskou, a pozoroval, že se kluk občas na ledové zemi pohnul, takže byl při vědomí... A to bylo dobře. Poslal jsem mu Lásku, aby to zvládl, a zároveň i blahopřání, že si tuhle karmu netáhl do Nového roku, že to zvládl, že to stihl. Nám se to často jeví jako průser nebo rána osudu, ale má to jiný smysl. Sekuriťák koupil karmicky tuhle pecku ještě ve starém roce a uzavřel tak "něco"... Neboť TO JE TEN DŮVOD, přátelé, vždy když koupíme pořádnou pecku: nebesa se otevřela, smilovala - a uznala nás za dostatečně silné a hodné toho, abychom kus svého dluhu, totiž karmické nerovnováhy v kosmu, odmazali. Abychom kus našeho dluhu splatili. A vše se zase o kousek vrátí k původní rovnováze kosmu. Uf!

Parkem přijížděla sanitka. Spletitým labyrintem asfaltových cest obtížně hledala místo svého poslání, kluka na chladné Zemi, mladýho sekuriťáka s naraženou krkavicí – od úderu "oslavujícího"...

„ Možná lepší pěšky, je to kousek, támhle“, ukázal jsem řidiči, když stáhl okénko.

To už doběhl k sanitce i policista a volal: „Rychle, vem to do ruky, co potřebuješ, pomůžu ti...“

Pak jsem se vzdálil. Už to nebyla má věc. Dal jsem tomu soucit, pozornost a porozumění. Ale nejsme tady od toho, abychom pořešili všechny krkavice světa. Jsme tu od toho, abychom POŘEŠILI KRKAVICI SVOU... A pomohli, když můžeme. Když se k tomu "nachomejtneme"...

Tak šťastnej Novej rok, přátelé milí... Používejme, co už víme. ZAČNĚME TO UŽ KONEČNĚ POŘÁDNĚ ŽÍT.

Dlouho jsme studovali, četli knihy, chodili na kursy a semináře, dlouho jsme naslouchali moudrým, až jsme si skoro ani nevšimli, že už jsme sami docela MOUDŘÍ. Ono je totiž často pohodlnější spoléhat na "moudrost“ druhých, pomazaných hlav, než na moudrost svou. - Tak to v tom Novém roce dělejme, přátelé... Vždyť co potřebujeme, už všechno víme. Výbavu máme! Jen si pročistěme srdce a také uši, abychom slyšeli, co nám to srdce říká. Nelze nepovšimnout, že z důležitých orgánů je to DO MOZKU ZE SRDCE NEJBLÍŽ! :-) Tak nemysleme žaludkem, pohlavím ani prdelkou. MYSLEME SRDCEM, tam to všechno je, jak zpívali V+W.

Tak já jdu na to. - Žít...

A zveřejním dnes pro vás krásnou přednášku Věry Várady z poslední Gošárny - ASTROLOGICKÝ VÝHLED NA ROK 2015. Nebojte, je to pozitivní... A moc. Je v tom spousta šancí a naděje...

Ale vyžaduje to od nás jedno, totiž  jít do toho Nového roku "KLIDNĚ A S RADOSTÍ... :-) A to znamená SVOBODNĚ...!"

PŘÁTELÉ, všimli jste si??? - Ještě žijem, ještě nás tu Stvořitel stále nechal. A on ví proč!

Tak jdeme na to, přátelé, CO ŘÍKÁTE?