JAK SE NAPOJOVAT VZHŮRU (8. 9. 2012)

Přátelé, zdravím vás a přeju krásný den, krásnou sobotu. Cítíte, jak se to zahušťuje? - Jak to nabývá všechno na intenzitě? - Učení života, ba život samotný? - Jak to na nás klade silnější požadavky ohledně správných rozhodnutí? Já to cítím, a upřímně řečeno mne to vlastně baví. Konečně se něco pořádného děje. :-) Konečně jde do tuhého, vlastně jde tak trochu o život. No, ono jde o život pořád, ale teď si to tak nějak začínáme uvědomovat. Samozřejmě, mám na mysli především PŘEŽITÍ DUCHOVNÍ PODSTATY V NÁS, neztracení se ve vlně chaotických energií závěru roku 2012 - a naopak přiklonění se ke správnému Zdroji, jehož přítomnost a působení také zesilují. A to je ta příležitost, která se nám otevírá!  K pozitivitě, k Lásce, k porozumění, ke spolupráci, k Naději...

Snažím se o to, přátelé, a pokud jsem koncentrovaný a v klidu, daří se mi to. Doslova cítím, jak se mi zlepšuje kvalita života. A jak tím získává na síle mé osobní napojení Vzhůru. Moc vám doporučuju na tohle myslet, na své osobní napojení Vzhůru, dává to obrovskou sílu, a má to zázračné účinky. Funguje to naprosto podivuhodně.

Dovolte mi to prakticky popsat…

Prostě stačí pomyslet Vzhůru, na Systém, na Boha, na Inteligenci, na Lásku, jedno jak to nazveme, protože ono to jméno nepotřebuje. Ono to jen prostě všeobsáhle JE, tam kdesi, a přitom kolem nás i v nás. Jsme Toho děti, jsme Tím zrození, JSME TÍM. Když si to uvědomíme, když uděláme ten nepatrný vstřícný krůček, že na to prostě jen pomyslíme, okamžitě se "něco děje".

Cítíte to také?

Napište sem, prosím, svou zkušenost.

Mně to funguje naprosto dokonale. Okamžitě se uklidním, usměju se, prostě vím, že jsem Boží dítě, že jsem Boží syn, že jsem svědkem i účastníkem něčeho nesmírně velkolepého, že patřím k celému Vesmíru a že jsem opravdu malinkatou součástkou té NEJVYŠŠÍ INTELIGENCE. Mé problémy se zmenší a pohled na život zjednoduší. A když si tohle uvědomím, mohu z té Síly čerpat více, ba co více, uděje se zázrak "spojování se". Na naší lidské fyzické úrovni se to projeví zákmitem radosti, tepla, klidu, dojetím, často se objevují i slzy. … Přátelé, zkoušejte to, LAĎTE SPOJENÍ. Je to nejsilnější příjem ze všech rádií, televizí a internetů, na který se můžeme napojit a ze kterého můžeme přijímat! :-) Akorát nám o tom nikdo neřekl a reklamy o něm nehovoří. Vlastně ano, říkají nám o něm, a reklamy na něj taky jsou... V podobě světců a laskavých bytostí, které na to přišly před námi.

- Přátelé, snažme se a PRACUJME DUCHEM K BOHU. Doba se mění a kanály se otevírají. Využijme toho. Opravdu to stojí za to. Jde o celou podstatu toho, proč jsme tady, o zúročení problémů a obtíží, které jsme zažili a kterými jsme museli na svých životních cestách doposud projít. Chápete to? Ať ta všechna bolest a trápení nejsou marné, o to teď je. Mám vás rád, přátelé, mám rád sebe - učím se to - protože si pomalu uvědomuji svou sounáležitost a příslušnost k Božímu kosmickému dílu, k obrovské Lásce Stvořitelově, ze které můžu kdykoliv čerpat. Snažme se o to, přátelé. Stačí tak málo, jen na to pomyslet...

- Děkuju vám, že tyhle věci můžeme takhle sdílet. Mně osobně to pomáhá a často mne to činí lepším, protože mne to nutí takhle myslet, prožívat to, být tím - mám z toho prostě radost. A přijímám vše, co přichází. Protože nerozhoduje kvalita vnějších dějů, ta je relativní, a jejich skutečných významů v daném okamžiku stejně nedohlédáme. Co rozhoduje, je kvalita vnitřního prožitku, vnitřního postoje, vnitřního přijetí... A vřazování všeho, co prožíváme, do vyšších Božích souvislostí. Také se tomu říká odevzdání se do Božích rukou. Není to projevem pasivity a předání zodpovědnosti jinam. Je to naopak projevem největšího lidského poznání, projevem odvahy a duchovním krokem, kterému se stejně nevyhneme. Protože tak to ve Vesmíru z vůle Stvořitelovy připravené a naprogramované prostě je. Tak se snažme. Tak ten krok neodkládejme. Můžeme na tom jenom vydělat, přátelé…

Psal jsem zatím jen o projevech na naší straně, tedy na straně příjemce. Ale v Amazonii při rituálech jsem „viděl“, že ten proces je obousměrný, že každá naše myšlenka Vzhůru je vítaná, je ceněná, je slavená vyššími bytostmi. Že každý jeden malý pokrok lidské duše Vzhůru má obrovský dopad na další vesmírné děje a že je viditelný a dokonce SLAVENÝ i v nejzazších koutech Vesmíru. Je dobré tohle si uvědomit. Běžně totiž myslíme jen na sebe, na své trápení, na svůj „postup“. Ale to dílo Stvořitelovo je zařízeno tak dokonale, že vše se zúročuje a VŠE JE SOUČÁSTÍ VŠEHO. Náš duchovní pokrok je tedy potravou, radostí a odměnou dalším bytostem (vtěleným i nevtěleným), které z vůle Stvořitelovy mají „dohled“ a příslušnost k naší sféře, k naší lidské rase. A že jich ve vesmíru je, těch ras a civilizací. Protože KAŽDÁ JE JINÝM TYPEM ŠKOLY, v každé se učí „jinak“. Některá jsou gymnázii, některá základními školami, některá postgraduálními universitami - a některá mateřskými školkami.

Mám silné podezření, že tady na Zemi jsme jako Lidé spíše tou mateřskou školkou. Ale nádhernou, protože i z ní už je možné Boha pochopit, přímo obsáhnout. Vztáhnout k Bohu ruce svého vroucího přání o kontakt… A netřeba litovat, že jsme teď „tady“, protože i do dalších Světů a Škol se dostaneme. Nevyhneme se jim, až správně dokončíme svou misi Lásky, odpuštění a vyrovnání se tady na Zemi. A také, nutno dodat, už jsme v těch ostatních školách byli… Máme to v sobě, tu vzpomínku, tušíme to, a někdy to vyplouvá na povrch, třeba při změněných stavech vědomí.

A navíc, vše je Teď, vše se multi-děje, protože čas je jen veličinou člověka, pro lepší pochopení jeho biologického vtělení. Proto je kupříkladu VELKÝ TŘESK jen naše dočasná pomocná teorie, nikoliv skutečný fakt.

… Chtěl jsem tuhle souvislost jen naznačit, pro vnímavější z vás, pro ty dobrodružné povahy, mně podobné, které zajímají širší souvislosti. :-) Ale zároveň  je třeba vědět, že k Bohu se dostaneme i „bez souvislostí“, právě jen prostou vroucí myšlenkou, osobním přáním, pokorou, voláním duše, touhou srdce, písní modlitby, krůpějí bolesti v Lásku přetavenou. A to můžeme, přátelé, všichni.

Souhlasíte? - Jsme tak stvořeni, jsme na to vybaveni, aparát našich vědomí a myslí je přeci funkční. Záleží na nás, co do něj vkládáme, čím se zabýváme. Souhlasíte? Rozumíte?

- Je velmi, velmi potřeba, přátelé milí, myslet Vzhůru, na Boha. Pomáháme tím nejen sobě, ale posilujeme tak Systém jako celek. A vytváříme tím kolem naší matičky Země ochranný štít, jakási antibiotika Lásky. A to je moc potřebné, právě v poslední třetině roku 2012, do které jsme zářím vstoupili. Děkuju moc za sdílení těchto řádků. Prosím, otevřme dokořán okna svých myslí, vyžeňme strach a malomyslnost, opusťme už tu „nedokonalou představu o sobě“ a nahraďme je vlídným a laskavým sebepřijetím s představou spočinutí v Boží rodičovské náruči. Má to zázračnou moc, přátelé. Kéž vás tyto řádky povznesou. Je mi radostí a ctí o tomhle vám psát, a tak se spolu s vámi - se zatajeným dechem - Veškerenstva pokorně dotýkat, s pohnutím, s úlevou z bolesti života. Tuto bolest stále zažíváme, a často jen ze setrvačnosti a nedostatku síly protrhnout tu matoucí mlhu - a zvednout hlavu! K obloze, k Boží milosti. K Boží existenci. Samotná tato myšlenka má obrovskou léčivou, láskyplnou, obrodnou a zázračnou moc. Vyzkoušejte si to. Nechte obruče malověrnosti prasknout a padnout, ať srdce svobodně v úžasu zabuší a pozná, co to ve skutečnosti je ... BÝT ČLOVĚKEM. A jak je k Bohu blízko...

Objevme a připusťme si to velké tajemství našeho lidského rodu - že Bůh JE, že je možné se mu přiblížit, že ta Síla je zde, otevřená a přátelská, a láskyplně čeká na první naše první nesmělé pokusy o kontakt.  A bohatě je odmění. - Děkuju, Igor