NASTAL ČAS ZÚROČIT, CO UŽ VÍME (Igor Chaun, 8. 12. 2012)

Přátelé, moc vás zdravím a přeju krásný čas! Nevím, jak to cítíte vy, ale já opravdu vnímám, jak to teď jde docela na dřeň: život, poznání, zkoušky, prostě to čištění v závěru roku… Za sebe musím říci, a snad se i podělit o tohle poznání, že patrně právě v těchto dnech nastala doba, abychom ZÚROČILI  VĚDĚNÍ A ZNALOSTI, KTERÉ JSME TAK NESNADNO NASHROMÁŽDILI V POSLEDNÍCH MĚSÍCÍCH A LETECH. Ano, přátelé, možná někteří čekali konec světa, ale on se patrně koná především "konec starého světa", totiž našich vlastních vnitřních iluzí a nepravd. Někdy to docela moc bolí, někdy to léčí, a zdánlivě i rozděluje, ale věřím, že tohle všechno se děje proto, že se zvyšující se úrovní přicházejícího Světla každý KONEČNĚ NALÉZÁME svou osobní (osobitou!) Cestu k Bohu. Vidím to jako jeden proud, jedno směrování, avšak s mnoha individuálními osobními prožitky. Jako krásný a pozitivní proces našeho společného Vzestupu. Chtěl bych se s vámi proto podělit o tuhle radostnou vizi. A znovu - prosím, připomeňme si PRÁVĚ V TĚCHTO DNECH, co už jsme se naučili, co už jsme "pochopili", a kolik nás to stálo námahy a vnitřních sil. Nebuďme proto marnotratní, nezahazujme to poznání právě teď, nepanikařme, když dorážejí kalné myšlenky, ale prostě zúročujme, co už víme. NENÍ TOHO MÁLO! Sáhněme si do světélek vědění a poznání, které jsme si ve vlastní duši už rozsvítili. Děkuju.  Přeju k tomu sílu nám všem. I sobě! :-) A těším se, až si o tom v Bradle (na Setkání Gošárníků 5) s některými z vás popovídáme osobně a více. Děkuju …

Proč to vlastně píšu? - Leccos se teď dělí, rozděluje. Možná jste toho také svědkem ve svém okolí, a možná i ve svém životě. U nás se to stalo na Gošárně na Youtube, stalo se to také v meditační skupině v mé blízkosti, a vždy jsou průvodním znakem i bolest a osočování. Ale je to nepochopení. Nemyslím, že je to negativní proces, nebo že se jedná pouze o projevy Ega. Vnímám to jako nalezení osobité odvahy BÝT SÁM SEBOU a kráčet po své cestě, pro mnohé z nás. Pokud přijmeme, že kráčíme ke Světlu, cíl je stejně společný. Vnímám to tak, že mnozí potřebují VYKROČIT SAMI ZA SEBE, osvobozeně, právě teď, vybírají si příhodné „parťáky“ na cestu a kompromisy se přitom už nějak „nepečou“. Lépe chápeme sami sebe a své potřeby, a konečně máme odvahu „nahlas“ je projevit. Vznikají nové svazky, vyjevují se inklinace a příchylnosti k podobným typům energií a myšlení, a lidé se tedy dělí, přeskupuji a nově spojují. Přináší to bolest, pokud to ovšem nechápeme jako DOSPÍVÁNÍ DUŠÍ před dalekou Cestou… Začal jsem to tak chápat. A moc se mi ulevilo. Tak se o ten pohled s vámi dělím.

A nezbývá než zopakovat: NASTAL ČAS, ABYCHOM ZÚROČILI, CO UŽ VÍME. ... Děkuju, s nadějí a s radostí z našeho svobodného přátelského sdílení... Igor

 Navštivte náš
video kanál
 Gosch aTV1
Přes 2 300 videí!
125 tisíc odběratelů!
63 milionů zhlédnutí!

Děkujeme, že přicházíte
nabrat inspiraci a posilu!