Datum: 12.03.2017
Vložil: xxx
Titulek: Hledání naděje
Pro ty, kterým to udělá radost..... Mám fajn práci, přítele, psa, kamarády, sportuji v rámci možností :-), zvládám turistiku, a mám zase radost ze života, a pozitivní mysl..... :-)
Odpovědět
—————
Datum: 16.05.2016
Vložil: Čučorečka
Titulek: Lorna Byrne
Dobrý den.
Igore, máte stejný názor, jako Lorna Byrne, že zvířata nemají duši?
Odpovědět
—————
Datum: 23.07.2016
Vložil: Jana
Titulek: Re: Lorna Byrne
Ne.
Odpovědět
—————
Datum: 03.04.2016
Vložil: Míra
Titulek: co vidím a co nevidím
Ahoj Igore(jestli můžu tykat). Podíval jsem se po dlouhé době a jedno z tvých nových videí. Tvoje pojetí realty je pro mě zajímavé a zajímavá je i tvoje jedinečná osobnost.Zajímavé je i to jak pojetí i osobnost nejdou od sebe oddělit..nanejvýš rozlišit:) Vždycky když mluvíš tak se rád nechavám tvojýma slovama unášet a zároveň v koutu duše mi sedí strach že se nechám unést příliš a uplně se ztratít.Ale to není to co se chci tebe osobně zeptat. Mluvil jsi o tom jak jsi měl vizi muší královny kterou jsi si ověřil(nebo ti byla potvrzena) Pak jsi ale taky mluvil o tom jak na věci Ducha" nesmíme přiliš "brejlit" jinak zmizí. Je jasný že věci Ducha jsou potvrzeny jen zase z Ducha. Chtěl jsi říct že musíme svoje běžné vidění reality rozostřit abychom mohli vstoupit do toho většího světa "kolem" nás? Byl jsi taky takto rozostřen svým duchem když jsi viděl tu mouchu jak vletěla tomu hudebníkovi do ucha? Věřím že poslední důkaz je jen z Ducha a to i kdyby naše zření nezapadalo do věcí toho světa. Vždyt ani přesně nevíme "jak " do tohoto světa zapadáme a ti kdo ví jsou ti kteří jsou nejvíc svedeni. Ještě jednu věc jsem chtěl říct..jak jsi mluvil o tom že ta "potvůrky" který se na nas živí nejsou ani dobrý ani zlý tak jsem nemohl vnitřně souhlasit. "potvůrky" které vysavají nemohou být dobrý..stejně tak člověk který vysává druhého člověka ho nemůže milovat...budu rád za tvojí odpověd a děkuju za tvojí práci které se vážím..vážím si hlavně toho jak citlivě pracuješ s lidskou nedokonalostí..nestal jsi se díky svému zážitku pyšný a to je víc než celý tvůj zážitek z pralesa..žehnám tobě i tvojemu dílu ve světě!
Odpovědět
—————
Datum: 08.04.2016
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: co vidím a co nevidím
Bratře Míro, ze srdce děkuju za tvoje slova... - K odpovědi se vrátím, teď jen děkuji a přeju krásnej, dobrej a inspirativní čas - nejlépe s blízkými lidmi. :-) Zdraví Igor
Odpovědět
—————
Datum: 14.12.2015
Vložil: Michaela
Titulek: Jsem ti, co za nic nestojí?
Dobrý Igore... Už dlouhou dobu nad něčím přemýšlím a dnes to dané téma vyvrcholilo až jsme se rozhodla zeptat se Vás... Nechápu smysl našeho života. Říká se, že je všechno pomíjivé, že nic není důležité, tak mě napadlo, proč teda existujeme? V jednom videu jste řekl, že naši bratři a naše sestry stavějí celé planety a měsíce... a my? Jsme jen nějakou nepodstatnou tečkou ve Vesmíru... Asi jsem rezignovala, vzdala se snažit o něco lepšího, protože jestli je všechno pomíjivé a zbytečné, tak proč to děláme? Proč ráno vstáváme, proč chodíme do práce, proč žijeme? Nejsme náhodou ti, co za nic nestojí? Když si jiní stavějí planety a celá souhvězdí a my... jsem jen lidé a NIKDY nebudeme jako tak dobří jako Bůh/Vesmír... Nevím proč, ale jestli je to pravda, že jednou máme dosáhnout stejné moudrosti, stejné dokonalosti jako Bůh, tak to bude trvat miliardy let (pokud by jsme to jako lidé přežili)... Není to tak, že se nám Bůh jen směje, jsme jakousi loutkou, protože nikdy nemůžeme být tak dokonalí jako on... Víte, dlouhou dobu jsem se snažila být dost dobrá, dost uvědomělá, dost perfektní po duchovní stránce a nic... nic se nezměnilo. Neudělalo mě to šťastnou, nepřineslo mi to potěšení ani lásku ani nic... A pak tady jsou lidé, kteří se nesnaží o žádný "duchovní růst" jsou prostě tak nedokonalí a daří se jim... Mám pocit, že nás Bůh neslyší (nebo aspoň mě), že mě přehlíží, že jsme pro něj nepodstatní...
Odpovědět
—————
Datum: 22.12.2015
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: Jsem ti, co za nic nestojí?
Ptal se někdy únor, proč následuje po lednu...?
Stěžoval si někdy srpen na červenec...?
Vše - i v našich životech - je o pochopení a přijetí vesmírných zákonitostí...
Bůh samozřejmě slyší...(Vždyť i slova vyslal. :-) )
Ale jsme to my, kdo si zacpává uši...
Přeju klid, Lásku a postupné pochopení...- Ok? Jinak se to změní v potupné popadnutí...
Recept...? - Víra, naděje, sdílení a kanál Goscha. :-)
Zdraví Igor a přeje hezké Vánoce.
Odpovědět
—————
Datum: 28.12.2015
Vložil: Jirka
Titulek: Re: Jsem ti, co za nic nestojí?
Ahoj Michaelo,
nejdříve se tobě i Igorovi omlouvám, že se Vám do Vaší diskuse pletu. Vnímám tvůj dotaz (dotazy) jako velké volání o pomoc a odpověď dle mého není dostačující. Mám o tebe trochu obavy. V určitém období jsem dospěl do podobné situace a byl jsem rád, když mne můj učitel lehce nasměroval správným směrem. Mé další poznámky vychází z mé 20-ti leté praxe.
Tvůj dotaz si zaslouží delší odpověď, na kterou tu není místo, takže se Ti spíše pokusím v bodech předložit několik myšlenek:
1 esoterika stala v posledních desetiletí pro některé lidi dobrým byznysem
2 na internetu, v literatuře, na kurzech atd. je spoustu nesmyslů, 80% informací tvoří balast
3 nepochopení starých duchovních nauk
4 neznalost stavby universa a způsob tvoření
5 lidé raději o duchovnu mluví, než by pilně cvičili => nemají vlastní zkušenosti a slepě přebírají názory druhých
6 lidé nepoužívají zdravý rozum, logiku a o věcech nepřemýšlí
7 na duchovní cestě lidé běhají od jednoho systému ke druhému
8 lidé mají „svaté nadšení“ a představu, že láska všechno spasí
Z výše uvedeného vyplývá zmatečné chápání duchovního vývoje člověka, jeho postavení a úloha v universu.
Duchovní práce na sobě nám má pomoci při překonávání životních překážek, zvládnout je s „nadhledem“ a zachovat si zdravý rozum.
Člověk ve stavu, kdy neví co dál, by měl navštívit odbornou pomoc – psychologa, nejlépe když se zaobírá také mystikou. Jde jen o to, si s ním promluvit. Každopádně odborník pozná, jestli je na našem chování něco patologického. Internet a kamarádi nám nepomohou…. Případně najít si „opravdového“ duchovního mistra.
Přestat sebe i ostatní hodnotit a odsuzovat. To jací jsme je, tak jak to má být. Každý máme svou „rychlost“ duchovního vývoje.
Nesnažit se být dokonalým člověkem a dojít k bohu, je to nesmysl a fráze. Naše nedostatky nám pomáhají lépe chápat druhé.
Otázku Boha, jestli nás slyší atd., bych nechal být. Pro naše vědomí je mnoho věcí, které není schopno pojmout a pochopit a pro náš život to není podstatné.
A hlavně nic nevzdávat!!! Vše má svůj smysl a ty jsi nepostradatelná část universa.
Doporučuji ti na několik měsíců se přestat zaobírat duchovnem a žít normálně (dle svého věku), chodit tancovat, na výlety, zapařit, šít nebo zahradničit atd. Prostě a jednoduše, věnovat se světskému životu. Až když budu mít vnitřní chuť a zájem, mohu se pomalu k duchovnu vrátit. S odstupem popřemýšlet, jak dál, jakou cestou jít, co od toho vůbec očekávám. A když se pro nějakou cestu rozhodnu, tak si hlavně neklást vysoké cíle!!! Zároveň nezapomenout, že cestu mohu vždy změnit, jsme přeci svobodné bytosti.
Doufám, že ti má slova něco dala. Pokud bys chtěla o něčem vědět více, tak mi napiš na tento e-mail: giorgidasalmastro@seznam.cz
Vím, že to není v dnešní době lehké, chtěli bychom kolem sebe lásku a pohodu, ale bohužel život na této planetě je takový jaký je. Nesmíme zapomínat, že jsme si tento život zde a v tomto čase vybrali sami, a je na nás se s tím nějak poprat. Každý samozřejmě po svém, ale nejlépe je jít cestou normality.
Do nového roku ti přeji, abys našla svou rovnováhu, klid a mír v duši.
Odpovědět
—————
Datum: 18.01.2016
Vložil: Josef Fuksa
Titulek: Re: Re: Jsem ti, co za nic nestojí?
Zdravim Te Jirko,napsal jsi tu odpoved moc hezky ,myslim ze urcite bych to nenapsal lip.Je to velmi poucne i pro ostatni.Mej se a dik.
Odpovědět
—————
Datum: 08.04.2016
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: Re: Jsem ti, co za nic nestojí?
Jirko, moc děkuju za tvou krásnou odpověď... Zdraví Igor...
Odpovědět
—————
Datum: 26.01.2016
Vložil: Martin
Titulek: Re: Jsem ti, co za nic nestojí?
Také jsem náhodou "zabloudil" na tyto krásné stránky a snad se nebudete zlobit, když vám tu něco zanechám. Michaelo, máš obrovskou, nekonečnou hodnotu, jen si ještě dost neuvědomuješ, jakou. Vydrž. Bude to dobré, skvělé, nádherné, dočkáš se.
Bůh je podstata všech věcí, nejvnitřnější smysl úplně všeho. Odráží se v každé věci jako světýlka v baňkách na vánočním stromku. Když o Ní mluvím a píšu, vzniká zase jen Její odraz v těch slovech. Je bytost a ne-bytost, všechno a zároveň nic z toho, hravá, čistá a bezprostřední, jako malá holka, jako děvčátko. V jejím úsměvu se každá jiná bytost - člověk, anděl a kdokoli jiný - úplně ztratí a udělá všechno, co Jí na očích vidí. Sama nemusí dělat nic, stačí jen pomyslet a přát si. Námi lidmi je nadšená. Těmi možnostmi, jaké máme. Máme být jako Ona. Není v tom žádná chyba, vina nebo hřích. My i jiné bytosti máme oživit hmotu a naplnit Vesmír, jsme způsobem, jakým to Ona, podstata všech věcí dělá, a máme o tom vědět a prožívat to - tak jako Ona. Není většího poslání než to, že prostě jsme.
Máme tu svoje závazky, poslání. Především k té bytosti, která obývá naše tělo, i k tomu tělu samotnému. Zaslouží si krásný život a slušné zacházení. O zvíře bychom se dobře starali a o tuto bytost ne? Pak i k ostatním bytostem, lidem a zvířatům, které jsme k sobě připoutali a které na nás závisí. Potom všechno ostatní. Není to míň, než postavit most, město, planetu nebo souhvězdí.
Někdo možná staví planety a někdo zase kvete na louce. Jsme ale stejné podstaty a přirozenosti. Nemáme žádnou konečnou, pojmenovatelnou identitu. I kdybychom napsali libovolně dlouhý výčet toho, co si myslíme, že jsme a nebo nejsme, nevystihne nás to, stále to nejsme my. Nejsme role, kterou máme ve společnosti, nejsme to, jak vidíme sami sebe, jak o sobě smýšlíme, nejsme ani naše tělo, ani naše myšlenky... Všechno to sice máme, když se ale zeptáme, jestli tohle jsme opravdu my, zjistíme, že ne. Že nic z toho nás úplně nevystihuje. Cokoli co můžeme vyjmenovat, můžeme i ztratit, ale nejsme to my. Jen jedna, jediná "věc" má tuto vlastnost, tento atribut nekonečna... A ve své nejvnitřnější podstatě už jsme jako Ona, i když to víme nebo (ještě) nevíme.
Odpovědět
—————
Datum: 10.03.2016
Vložil: 1X - Vita
Titulek: Re: Jsem ti, co za nic nestojí?
Ahoj. Předem se omlouvám za chyby v pravopise. Chtěl bych přidat zde také svůj pohled na vše. Osobně to vše vidím takto. Když zapojím trochu své fantazie a přiložím si k tomu trochu logiky, tak lídské tělo vidím spíše jako druh zařízeni. Toto zařízení funguje na principu "dej energii" (duše) a tím se zapne lidské tělo. Člověk jako mechanismus, je neuvěřitelně mocné ač v tuto chvíli neaktivní až nepochopitelně mocný "STROJ". Mocný tak, jak si málokterý Člověk uvědomuje. Lidská bytost je mechanismus ve kterém má duše zapomenout. Zapoměla z důvodu neumírající, nekonečné, nezapomínatelné informací, atd.. Duše je určitý organismus (také druh stroje sestaven vesmírem) ve vesmíru a vesmír ( nebo Něco jiného ve vesmíru) pro ni vytvořil toto zařízení. Černé slunce nebo tak nějak nazvaným Člověkem, je část ve vesmíru která může za tvorbu veškeré hmoty, celého vesmíru.
Prakticky řečeno je lidské tělo stvořena pro účel žít svobodně, šťastně, tak jak chce atd. JENŽE!
Vzpomínáte na zvěsti o konci světa? 2012. Konec světa přišel, ale trochu jinak než vidíme ve všech filmech. Otevřela se "brána" a ta způsobuje lidskému tělu, návrat myšlenek z duše která osídlila vaše tělo.
V tuto chvíli je vše nasměřováno tak, aby lidé o tomto nepřemýšlely. Války, práce, peníze, strava, vztahy............... a spousty dalších jsou nástroji pro neinformovanost a tak udržet určitou frekvenci.
Doufám že jsem tímto oslovil alespoň někoho.
Děkuji za možnost se vyjádření.
S pozdravem Onex.
Odpovědět
—————
 Igor Chaun.png)
.jpg)
