Zveme vás k přečtení aktuálního Igorova textu, napsaného pro přátele, diváky a návštěvníky videokanálů Goscha na Youtube a pro Facebook:

LÉTO 2012 - BRÁNA ZMĚNY JE OTEVŘENA! (8. 7. 2012)

Přátelé, moc vás zdravím, přeju krásnou neděli, a chtěl bych se s vámi podělit o několik věcí. Za prvé bych chtěl připomenout všem nám, kteří na to slyší, abychom duchovně usilovali. Byl jsem na třech meditacích, o některých dojmech jsem tady už psal, ale při té třetí se mi velmi jasně znovu vyjevilo, jak je důležité VĚDOMĚ STÁT NA STRANĚ DOBRA. Jak je důležité si to připomínat a opakovat, i často v v průběhu dne. Proč? - Má to několik významů. Jedním z nich je OBOUSMĚRNÝ TOK PROSPĚŠNOSTI… Když posilujeme Dobro, vychylujeme rovnováhu v rámci celého vesmíru ve prospěch Lásky a Dobra. A to je - kromě lidského bytí a učení se - také hlavní úloha našich vědomí zde na Zemi, totiž být v myšlence na Dobro a na Boha. Protože je i mnoho bytostí, a nejen vtělených v lidských tělech, které z neznalosti či dočasné nemohoucnosti posilují svými postoji a činy tu „druhou stranu“. Vědomé přihlášení se ke straně Dobra léčí lidskou bytost a z podstaty uzdravuje. Očišťuje, prosvětluje - vibračně, energeticky, karmicky, zdravotně, duševně. Lidově řečeno, lépe se hned dýchá… A i úsměv po tváři se snáze objeví… :-) A za další, vytváří se TOK DOBRA. Dobro přichází z vyšších sfér k nám „sem do světského rozměru“, a my posíláme Dobro „nahoru“, a těmito „tunely a kanály Lásky“ tak komunikujeme s vyššími sférami, stáváme se účastníky vyšších dějů, pomáháme toku kosmického Dobra,  příchodu další a další zavlažující a životodárné energii Dobra „sem k nám“. Proč je to důležité? Zdraví je průtok, zatímco stagnace je nemoc. Jako i v lesní studánce je stav vody zurčivý a čistý, když je proléván přítokem, tak i my ozdravujeme myšlenkami na Dobro, Boha a Lásku temné vody našich vlastních možných těžkých stavů, ke kterým má naše mysl také tendenci se někdy utíkat… MYSLET NA DOBRO! … Dokonce jsem se jednou při pralesních meditacích v Amazonii vědomě přihlásil ke straně Světla a nazval si to pro sebe: „Chci být RYTÍŘEM SVĚTLA!“ … Milost Boží spočívá i v tom, že nás nadala svobodnou vůlí. Genialita toho systému spočívá v tom, že v každém jednom okamžiku se můžeme rozhodovat - činem, myšlenkou, postojem, řečí -, kterou možnost a co si VYBEREME. Nedokážeme to pořád, a nijak se za to nehanběme. Jsem jeden Z NÁS - chybující a občas i klopýtající, ale už se snažím co nejčastěji myslet na ono Světlo Naděje a Boží Lásky tam na horizontu svého života. Které jsem několikrát v slzách a silném pohnutí, jakož i úžasu nad jeho krásou, zahlédl… A o to se teď s vámi dělím. Jsem stále učeň. A chybující. Ale o tomhle s láskou a vždy se zatajeným dechem hovořím, když nastane správná chvíle, když to ucítím, když jsem někam pozván. Velmi bojuju se sebou i se životem, ale přesto zraju. Jsem nadán bolestnou citlivostí a vnímavostí, která mě při nesprávném používání stále ještě umí i svrhnout do smutku a chvilkového zdání beznaděje. Tuším, že to mnozí máte taky. Není to složitá dedukce: JSME TOTIŽ VŠICHNI NAVZÁJEM LIDSKÝMI BRATRY A SESTŘIČKAMI… A jsme si podobní. Proto opakuju: Pevnou vírou v Boha, opakováním si už známého a pochopeného, připomínám si zářivých chvil štěstí a už zavnímané Boží Lásky MŮŽEME A MUSÍME SVÉ SMUTKY A POCHYBNOSTI ZMOCI. Není jiná cesta. Protože k Bohu stejně dojdeme. Dojde tam i Hitler, i spartakiádní vrah Straka. Akorát tihle to vzali velkou oklikou. Která taky měla v karmickém systému lidstva své zdůvodnění. Ale to by bylo jiné povídání. Nám jde teď o to, abychom nedělali okliky větší, než je nezbytně nutné. Protože každé zdržení na Cestě k Bohu je v důsledku bolestivé. Jde o to, abychom si připomínali, že jsme na Cestě, a abychom se neztráceli v jejích zákrutách, abychom se s nimi neidentifikovali, namísto s Cílem. Jímž je Cesta k Bohu. A duchovní Poznání. A Láska. A možnost postoupit do vyšších sfér bytí, s veškerým ovocem, jež to nese…

Myslíme si, že jsme dobří, a že už teď momentálně nemůžeme usilovat o mnoho víc. MŮŽEME, přátelé. A duchovní systém funguje tak, že čím více do něj DÁME, tím více DOSTANEME. Čím více v sobě najdeme síly k obdarovávání a k práci pro druhé, tím více síly nám přijde zpět! Tím mocnější a krásnější budeme, protože Bohu blíž… Mistři nás učí, že už teď jsme blízko, protože z Jeho Lásky zrozeni… Ano, ale ještě to nevidíme. … Často na povídáních a přednáškách zdůrazňuju, že vyšší bytosti, naši ochránci a průvodci a andělé, a snad i mimozemští bratři z jiných sfér a civilizací, s námi mají mnohem větší soucit a pochopení, než máme my sami se sebou. S našimi poklesky a pochybeními. Z jejich pohledu, z jejich perspektivy, je totiž mnohem lépe vidět, jak obtížné je pro ČLOVĚKA prohlédnout závoj iluze, onu máju, která ho dělí od poznání vlastní Božské podstaty a od uvědomění si vlastních kosmických souvislostí. Proto vyšší bytosti oceňují mnohem více každý jeden lidský krok směrem k Dobru, k Bohu, NEŽ MY SAMI. Vyšší bytosti spatřují totiž ten krok v celé jeho souvislosti. Nevidí jen jeden schůdek pokroku, jako my, když ho učiníme, ale vidí celé schody, vedoucí do vyšších pater Stvoření, která my i v řeči hovorové nazýváme „sedmero nebi“, do Rajských zahrad utvořených pro pobývání vyšších forem vědomých existencí, ba vidí i konečný cíl Cesty, totiž navrácení se k Bohu. Měl jsem v pralese při rituálech a meditacích často pocit, že až v nejzazších koutech Vesmíru je slaven každý jeden lidský pokrok, každé jedno lidské popostoupení. Že trouby nebeské dují v nejodlehlejších částech kosmu, aby zvěstovaly tu krásu, tu nádheru všem stvořeným bytostem - ŽE JEDNA LIDSKÁ BYTOST NA ZEMI NA TO ZASE PŘIŠLA! Že jedna bytost ve vesmíru popostoupila! Na cestě k Bohu!!! Je to až dojemné, je to až k slzám mohutného dojetí, když člověk spatří Lásku, jež hýbe kosmem, jako jeho hlavní stavební část, jako jeho míza, krev i oběživo… Protože dvořanstvo Božího dvora vítá s Láskou každého nováčka, který pochopí, že tuhle hru nehraje sám za sebe, ale za celý Vesmír, a za všechny stvořené bytosti v něm…

… Chtěl bych vám popřát, přátelé milí, hodně krásných letních dnů. Odpočívejme a radujme se z téhle krásné Země, kterou nám Stvořitel dal k obývání. Nestrachujme se o naši komunikaci, o Gošárnu, pokud tok výměny a našich vstupů třeba na chvíli zdánlivě letně utichá. Jsme stále zde a víme o sobě. Jsme na stráži, a bude-li třeba, bubínky pomoci tiše rozezníme, však natolik silně, že ke každému potřebnému srdci jejich tlukot zalétne. Mám vás rád. Tuším a cítím ta vaše mnohá otevřená srdce, která sem přicházejí. Věřím, že jsme krásnějšími a lepšími bytostmi, než jak sami sebe často vnímáme. Ale s nesmírnou potřebou kladu důraz na vědomé rozhodování mezi Dobrem a Zlem - právě v těchto dnech. Já osobně vnímám toto léto jako možný „klid před bouří“. Není vyloučeno, že v devátém, desátém a jedenáctém měsíci tohoto roku se bude lámat chléb ohledně podoby příštího světa a nás v něm. Načerpejme proto sílu a odpočívejme. A mysleme na Boha, přátelé, upevňujme víru. Je to nejlepší způsob, jak zaměstnat lidskou mysl. A jak pomoci dobrému průběhu nadcházejících možných dějů. Možná pak někteří řeknou: „Vidíte, strašili jste zbytečně. Nic se nestalo!“ Ale my budeme vědět, ŽE SE STALO. :-) Že dobré myšlenky a síla naší pozitivity a dobra upravily průběh pozemského dění tak, že Veškerenstvu stačilo zůstat u našich vnitřních dějů a procesů (neméně bouřlivých!). A nebylo už třeba uvést v chod ony předpovídané změny všesvětové. Moc bych si přál, aby se to stalo. Aby dobré myšlenky každého jednoho z nás, naše osobní vykonaná práce na sobě a společně vytvářené pole dobra a pozitivity, byly tím jazýčkem na vahách, který odvrátí nutnost vnějších dramatických VŠESVĚTOVÝCH DĚJŮ, alespoň v této naší realitě, ve které se společným usilováním nalézáme, spojeni podobným duchovním vývojem … To dodávám, protože se zároveň domnívám, že v jiné paralelní realitě - a že jich je mnoho - k prosáknutí konfliktů do vnějších světových dějů MŮŽE DOJÍT. Pokud my to v této naší momentální realitě udržíme „jen“ na úrovni změn a očistných bouří vnitřních, možná se škarohlídové a posměváčci budou pak smát: „Tak vidíte, s tím vaším rokem 2012, to bylo řečí… Nic se NESTALO!“ … Moc bych si přál, přátele, abychom jim tuto možnost dali, protože by to znamenalo, že se naopak STALO TOLIK na úrovních skrytých a duchovních, že to „zjevné i pro posměváčky - zatímní materialisty“ se už stát nemuselo…  :-))) Takže možná teď se láme chleba… A proto právě teď je velmi důležité posílit osobní spojení s duchovním světem a napojovat se vědomě a aktivně na síly a bytosti Lásky a Dobra. A tím aktivovat to lepší v nás. A tím i to Lepší a láskyplnější V TOMTO NAŠEM SVĚTĚ, v tomto jeho rozměru, VE KTERÉM SE TEĎ NALÉZÁME, v této jeho jedné a námi teď SPOLEČNĚ PROŽÍVANÉ realitě… (Stanislav Grof to nazývá ORCHESTRACE JEVŮ VE VĚDOMÍ.) Nejsou to prázdná slova, to mi věřte. Mysleme na Dobro - každý klidně po svém způsobu, jak nám vyhovuje, ale MYSLEME! Na Dobro, na Lásku, na Poznání, na Boha. … Na Ježíše, na Buddhu, na oblíbená hinduistická Božstva, mysleme na mudrce, světce a osvícence z minulosti i přítomnosti, kteří nám ukazovali a ukazují Cestu. Upínejme se vnitřně S CO NEJVĚTŠÍ SILOU k těmto hodnotám. Jako se při přechodu přes vysokohorskou skalní průrvu na pohupujícím se lanovém mostku pevně chopíme spleteného madla, tak se držme této Cesty. Nebojme se posměchu nebo znevažování těch, kteří nutnost takového chování ještě nechápou. Také k tomu dojdou. Ale my se nenechme zdržovat. A ještě jedna věc je důležitá - VŠE SE TEĎ ZJEDNODUŠUJE. Jsme teď Bohu blíž a je snazší teď Božské poznat a přijmout v sebe. A tím povyrůst, vyléčit se, popostoupit. Složité myšlenky a konstrukce, jimiž se bylo nutno k Poznání v minulých létech často propracovávat, nyní částečně odpadají, a rozhoduje především PRUDKOST A INTENZITA OSOBNÍ TOUHY PO BOHU!!! - Přátelé, Brána je otevřena. Brána k Bohu je otevřena!!! - Vaším klíčem je vaše srdce. Nic více a nic méně se po nás nechce… Použít správně tento klíč a odemknout tuto bránu. My, lidské bytosti, hovoříme o tajemství života. Ale toto tajemství spočívá, jak jsme zpívali v Amazonii v jedné krásné pralesní písni Santo Daime, v samotné podstatě lidství. Je v něm hluboce vnořeno, ale my lidské bytosti chodíme okolo, a „hledáme“. Pojďme tedy méně „hledat“ a už více NALÉZAT. Právě teď nastala ta správná doba! …

Přátelé. Děkuju, že věnujete pozornost těmto řádkům. Mám vás rád. Mám rád výměnu a vzájemnou posilu tady. Vážím si energie, moudrosti a Lásky, kterou se snažíte sem vkládat, každý dle svého naturelu, poznání a schopností. Ale co nás spojuje a co v jistém smyslu posvěcuje tento prostor, je náš SPOLEČNÝ DOBRÝ ÚMYSL A ČISTOTA ZÁMĚRU. A také vzájemná POSILA NA CESTĚ K BOHU. - Děkuju a přeju klidné a mírumilovné letní dny. Kdo chcete, pošlete dobrou myšlenku, kdo to ucítíte, napište krátce pozdrav, nebo své osobní vnímání Boha a Cesty k němu. Je mi ctí a radostí se tady s Vámi setkávat. Děkuju, Igor